Zdravím všechny.. Právě sedím v kodrcavém autobuse a jsem na cestě domů a v ruce držím 3 rudé růže se šáterem. Podstata tohoto příspěvku je taková, že chci napsat o tom, jak jsem na sebe hrdá.
Růže, které držím v ruce jsou pro mojí mámu, co zítra slaví své narozeniny. Květinu pouze předám a až zítra budu přát.. A proč? Jsem momentálně non-stop v práci a to jen proto, abych si už konečně sama vše platila.
Ještě před pár měsíci, bych si nemohla dovolit nakupovat to, co nakupuji teď. Nedokázala bych koupit květiny pro milované z mým vydělaných peněz. Nedokázala bych si zaplatit dovolenou na kterou odlétám za pár dní. Nedokázala si koupit, tak banální věc jako jsou plavky, jako každá typická dívka. Nedokázala bych být taková jaká jsem teď. Dočista jsem se změnila. Jinak se chovám a dokonce jsem si dovolila i menší změnu barvy vlasů.
Jsem na sebe opravdu hrdá a mrzí mě to, jak se ve mě lidi splestli.
Z té dívčiny, co si dělala hlavu z maličkostí vyrostlo konečně něco, čeho si lidé můžou vážit.
Cítát "Práce šlechtí" je pravdivý. Ale také existuje citát "Nic se nesmí přeháněk" a já už začím. Celý můj den probíhá takto :
Vstanu v 5:30 a rychlostí blesku se oblékám a čistím si zuby a to vše musím stihnout do půl hodiny. V 6:17 mi odjíždí autobus a já v něm usínám. Na vršovicích si dávám kávu na probuzení. Do školy dorážím na čas, když se škola zavírá. Snažím se dávat pozor a zapisovat si, ale někdy to prostě nejde. Po škole okamžitě jedu domů si sbalit věci do práce a v 16 hodin jsem už na místě. Ve 20 odjíždím z práce a doma jsem zhruba okolo 22:30. Nedokáži usnout dříve než ve 12 hodin. Obvykle si poslouchám písničky a usínám.
Kromě víkendů, které mám volné je toto moje ranní rutina. Jsem nevyspalá, ale přesto mě kupovinu práce baví.
"Není hezčí pocit než být na sebe hrdý, za dřinu, kterou skoro každodenně děláte"
Růže, které držím v ruce jsou pro mojí mámu, co zítra slaví své narozeniny. Květinu pouze předám a až zítra budu přát.. A proč? Jsem momentálně non-stop v práci a to jen proto, abych si už konečně sama vše platila.
Ještě před pár měsíci, bych si nemohla dovolit nakupovat to, co nakupuji teď. Nedokázala bych koupit květiny pro milované z mým vydělaných peněz. Nedokázala bych si zaplatit dovolenou na kterou odlétám za pár dní. Nedokázala si koupit, tak banální věc jako jsou plavky, jako každá typická dívka. Nedokázala bych být taková jaká jsem teď. Dočista jsem se změnila. Jinak se chovám a dokonce jsem si dovolila i menší změnu barvy vlasů.
Jsem na sebe opravdu hrdá a mrzí mě to, jak se ve mě lidi splestli.
Z té dívčiny, co si dělala hlavu z maličkostí vyrostlo konečně něco, čeho si lidé můžou vážit.
Cítát "Práce šlechtí" je pravdivý. Ale také existuje citát "Nic se nesmí přeháněk" a já už začím. Celý můj den probíhá takto :
Vstanu v 5:30 a rychlostí blesku se oblékám a čistím si zuby a to vše musím stihnout do půl hodiny. V 6:17 mi odjíždí autobus a já v něm usínám. Na vršovicích si dávám kávu na probuzení. Do školy dorážím na čas, když se škola zavírá. Snažím se dávat pozor a zapisovat si, ale někdy to prostě nejde. Po škole okamžitě jedu domů si sbalit věci do práce a v 16 hodin jsem už na místě. Ve 20 odjíždím z práce a doma jsem zhruba okolo 22:30. Nedokáži usnout dříve než ve 12 hodin. Obvykle si poslouchám písničky a usínám.
Kromě víkendů, které mám volné je toto moje ranní rutina. Jsem nevyspalá, ale přesto mě kupovinu práce baví.
"Není hezčí pocit než být na sebe hrdý, za dřinu, kterou skoro každodenně děláte"
0 komentářů:
Okomentovat