sobota 3. prosince 2016

Jak přežít několiv hodin v autobuse? #SOS

Cesty autobusem jsou pro mnéhe úžasný zážitek, spojený s fotkami z autobusu a pro mnohé je to nudná, nepohodlná cesta při které jezdíme prstem po mapě, abychom zjistili, jak daleko se od naší destinace nacházíme. 
Moje první a zároveň nejdelší cesta se uskutečnila v roce 2013 a to do země kozačky a do země, kde se dělá pravá (točená) zmzlina. DO ITÁLIE. Cesta trvala dlouhých 17 hodin.
Polská Osvětim, kde jsem se nacházela v roce 2015 a její cesta trvající 7 hodin místo našich plánovaných 3 hodin. Docela šok.
Ale zhruba před týdnem v tento čas jsem se nacházela ve stresové situaci. Naše neplánovaná cesta do Budapeště začínala již za pár hodin. 

Při jízdě autobusem jsem si uvědomila, že má moudra vypuštěná už kdysi na bývalém blogu byli vlastně takové ty základní rady, o kterých ví 87% lidí na této planetě.  Z cesty jsem si odnesla spoutu zážitků, nobé rady a hlavně mé polámané tělo z cesty, která trvala 8 hodin. 

AirMaxy nechte doma! 
Tyto boty jsem si sebou naštestí nebrala a udělala jsem dobře. Ten kdo má airmaxy ve svém šatníku jistě ví, jak jsou pohodlné a podle mého se hodí k většině oblečení. Tak proč si je nebrat. Pro mě byla odpoveď hned jasná. Noha se v nich hned spotí a cítí se svázaná. 

Spát s hlavou upřenou o okýnko, to vážně není dobrý nápad. Aneb otřes mozku naspadnutí!
Poslední 2 cesty, které tedy byli leteckou dopravou jsem si brala svůj cestovní polštářek s potiskem geparda. Jedna z nejúžasnějších věcí co při cestě můžete mít po ruce. Tentokrát jsem svůj milovaný polštářek nechala doma. Takže co si vzít pokud nechcete mít otřes mozku? Já zvolila variantu chlupatého kabátku, který když srolujete, tak se dá použít jako velky příjemný polštář. 
(Outfit článek již brzy).

Make-up nechte doma. Nebudeme se tahat s kufrem!
Já mám dost špatný zlozvyk ohledně tašek, batohů a kufrů. Jsem ten typ, co tahá všechno. Pamatuji si, že jsem jeden šas do školy brala šampón, suchý šampón, zubní nit, kartáček na zuby, zubní pastu, sprchový gel a takové ty potřeby co každý z nás nechává doma. Hlavní pravidlo pro všechny cesty. Vezměte si co nejmenší kabelku a co nejmíň věci. Moje nohy také potřebují místo a věřte mi, 8 hodin a žádné místo na nohy je jedno z největších pekel co může být.

Zhasni světlo mami, chci spát! 
Právě taková situace nastala při cestě zpět. Byla jsem šíleně utahaná. Předtím jsem za 3 dny naspala asi tak 10 hodin a najdenou tohle. Poradím vám nejlepší místo na spaní. Ulička. Ulička je to nejlepší na čem si můžete přispat. Hezky si sklopte sedačku, vezměte si masku na spaní (hlavně látkovou, gelová vám unaví oči daleko více, je sice chladivá, ale únava je o 100% horší) a dobrou noc. 

A sakra. Vybíjí se mi baterie!

Všichni známe jistě powerbanku. Přístroj, který nabijete a poté můžete využít jako přenosnou zásuvku na mobil. Ovšem nezapomeňte si zkontrolovat zda není vaše banka rozbitá. Mě se to stalo a měli jste vidět moje zděšení, když jsem se dozvěděla že 8 hodin zpátky do prahy mi musí mobil držet jen se 13ti%. No jo. Ach ty noční spoje. Naštěstí mi mobil vydržel a mi stihli poslední 193. Svou nudu v autobuse jsem vydržela jen spaním.

Share:

0 komentářů:

Okomentovat