Ovlivnitelnost & Realita | Jací vlastně jsme?

Jací jsou vlastně lidé okolo nás?

Ovlivnitelní, lehce manipulativní. 

Ptali jste se někdy sami sebe, jací vůbec jste? Jací jsou lidé, co kolem vás denně procházejí? Jací jsou vaši kamarádi, vaše rodina? 

Všichni jsem neskutečně lehce ovlivnitelní. 

Nedávno mi moje mamka řekla sen mé babičky. 

Všude jsme hledali našeho kocoura jménem Miky, perské kočky. Nemohli jsme ho nikdy najít. Kolem našich nohou se motali kočky různých barev, ale náš nikde. V jednu chvíli jsme se všichni podívali na oblohu a uviděliho. On letěl. Byl v obřím balónu a v náruči našeho zesnulého dědy nám mával a lětel do nebe. 

Od té doby přemýšlím o tom co tento sen vlastně znamenal. Došlo mi, že zlé předtuchy se ve většině procentech vyplní. Říkejte tomu pocit strachu, zármutku a pocit smrti.

Před pár dny spadlo letadlo s fotbalovým týmen. 99% lidí při této katastrofě zahynulo. Ale jeden mladík z oného družstva si zachránil život. Zapomněl si pas. Když se loučil se svým otcem, který později zemřel. Ale mladík měl takový zvláštní pocit. Jako kdyby to bylo naposledy, co svého otce uvidí mezi živými. Zlá předtucha se vyplnila. 

Stává se vždy to, co si nechceme připustit a nad čím nepřemýšlíme. 

Předtím než mi moje máma sdělila sen mé babičky, žila jsem v dojmu, že smrt neexistuje. Že vše nám milé zůstane navždy. Pravda to je. Ale v jiném slova smyslu. Naše štestí nám zůstane v srdci a vlastně vlastně v mysli.

Ale proč nepřemýšlíme o věcech dokud se nestanou?

Jsme až přehnatě zamyšlení do sebe. Realita nám protýká mezi prsty. Staráme se o náš vzhled, o naše informace, o naše známky z testů. Ale pak vám někdo pod nos vrhne takovou tu myšlenku a my si uvědomíme, že vše o čem jsme přemýšlíme je vlastně jen náhrážka za to o čem bychom vlastně přemýšlet měli. 

Říká se, žij svůj den, jako by měl být tvůj poslední. James Hunt, slavný jezdec Formule žil podle toho. Nakonec dostal srdeční zástavu a ve svých 45 letech. Byl údajně jediný koho Nici Louda, jeho rival, respektoval.

Co z toho pro mě plyne? Měli bychom žít každý den jako by byl poslední, ale měli bychom se zároveň starat o realitu kolem nás. Uvědomíme si, co se s námi vlastně děje až když je už pozdě.