Hey Guys, vítám tě u tohohle článku a dnes se s vámi podělím o mých 21 nejlepších záběrů z Londýnu.
Začalo to 21.2 na letišti Václava Havla a typickou fotkou znázorňující to, že opravdu vy někam letíte. Jak jde vidět nejvíce vysmátá a natěšená dovolenkářka.
A na co si dát opravdu velký pozor, když letíte se společností AirFrance. Tady se lze odbavit pomocí kiosků. Bohužel bychom to nebyli my, kdybychom neměli žádné problémy. Čip umístěný na pasu nám nefungoval a my se obávali toho nejhoršího. Toho, že zůstaneme v Praze a nikam se nepoletí. Nakonec nás vyjímečně pustili na obyčejnou odbavovací překáždu, kde jsem si zadala místa, jelikož prostě mám strach a necítím se dobře, když mám sedět někdy, kde není okno.
A tady už konečně držím letenky.
A už nastává pocit odletu a já spokojeně sedím na místě 8F.
Ale stále jsem měla strach z opožděného odletu. Na přestup v Paříží jsme měli pouze hodinu a den předem letadlo AF letící do Pařže mělo zpoždění asi hodinu.
Opravdu miluji pohled z letadla a musím uznat, že tentokrát se fotky opravdu povedli. Posuďte sami.
Naštěstí mělo naše letadlo pouze zpoždění asi 10 minut.
Letiště CDG bylo opravdu veliké a vážně nelžu, ale projít ho trvalo asi 30 minut. Moc dlouho jsme se tam neohřáli a za 30 minut odlétali spojem AF1080 směr Londýn na letiště Heatrow. Zažila jsem úžasný let při západu slunce. A samozřejmně si zapomněla sluneční brýle, co se mi opět stalo při cestě na zpátek z Paříže do Prahy.
První místo kam jsme se vydali den po přistání bylo London Brigde. Cesta z hotelu trvalo totiž 3 hodiny a opravdu jsme byli unavení, že nebyla ani nálada na víc fotek.
V dálce je vidět i vojenská loď.
Cesta z hotelu na zastávku Bond Street alias na Oxford Street nám trvala zhruba hodinku. Napřed jsem jeli autobusem z West park na Crystal Palace a poté overgroundem na Canada Water a potom už jen na Bond Street. Úžásná podívaná byla vždy ve špičce, kdy bylo vidět pouze červených autobusů, které lemovali celou ulici. Nikdy žádné taxi auto jen velké autobusy.
Další den jsme byli opět na Oxford Street, protože den předtím jsem si v Primarku vybrala úžasné kalhoty, ale měli pouze 40 a to člověk co má 34 vážně nemůže. V doufání jsme se tam tedy opět vypravili a oni je tam vážně měli. Po opětovném navštívení Oxford Street jsme se vydali k Muzeu The Sherlock Holmes, kam jsme nakonec nešli, díky velké frontě a taky kvůli tomu, že se tak o Sherlocka nezajímám, ale na žádost kamaráda, abych tam udělala fotku tam jsem se tam vydali. Ale bloudili jsme tam asi 2 hodiny, protože jsme to vážně nemohli najít.
Prakticky poslední strávený den v Londýně jsme se vydali k Buckinghamskému Paláci, kde se teda fotka moc nevyvedla, ale přesto je to úžasná památka.
Vyrazili jsme potom ještě k slavnému Big Benu, kde bylo pravdu hodně lidí. Trvalo dlouho než jsme vyfotili jednu fotku, které stála opravdu za to. Jen mě mrzí, že fotografie na kterém byl zachycen autobus se vážně moc nepovedla.
Mým snem bylo se jít podívat do takové barevné ulice v Londýnu známe jako Notting Hill. Je to vlastě ulička, kde jsou barevné baráčky a vzadu byli jakési trhy, které to poměrně kazili. Nechávali se tam krabice, různé papíry prostě takové menší odpadky, ale co se týče začátku ulice, ten byl vážně pěkně barevný. Zvláště bílý baráček s růžovými dveřmi a s rozveklým stromkem s růžovými květy, který byl vážně roztomilý.
Vlastěn bych zapomněla. Ráno před cestou na Big Ben jsme se vydali k parčíku nebo vlastně k parku, který byl u stanice ze které jen náš overgroun směrem na Londýnské metro. V parku Crystal Palace byli totiž vytesaní dinousauři a všelijaké zvířectvo.
Sobota 25.2 bylo datum naše odjezdu, takže brzo ráno jsme se zbalili a jeli na letišti. S metrem z Green Parku na Terminál 4 to trvalo asi hodinu a nechtěli jsme jet ve špičce.
Nakonec jsme v pořádku a na čas přijeli a naštěstí nám odbavení na kiosku na Hetrow šlo. Bohužel už nešli zadat místa a já dostala místo uprostřed, takže hned šok, co sakra budu dělat. Na místě B tedy na místě uprostřed jsem seděla asi jen 3 minutky a musím říct, že tak ztracená jsem si nikdy nepřipadala. Naštěstí milé cestující, co měla sedět u okna to nevadilo a já seděla na A.
Zajímavá situace nastala, když jsme šli na kontroli.
Den předem jsem si totiž nakoupila Jelly v Sainsbury's prototože mi tak strašně zachutnali a já si naivně myslela, že mi to dovolí. Ale ne, takže jsem byla s tátou nucena sníst asi 6 těchlech naprosto úžasných Jellys, které se mi teď už definitivně zhusnily.
Před odletem jsme si dali v Costě kávu a sedli si na úžasné místo z ktetého byl úžasný výhled na letadlo společnosti KLM odlétající do Amsterdamu, ve kterém jsme v původních plánek měli letět.
Let se kterým jsme letěli byl naplánován na 12:10 a letěli jsme snad přesně pokud si pamatuji.
Po příletu na Pařížské letiště jsme měli 4 hodinový blok. V celku rychle jsme stačili přejít, protože v CDG mají udělaný speciální terminál pro francouzská letadla.
4 hodinové čekání bylo sice dlouhé, ale zažila jsem ten nejhezčí západ slunce, co jsem kdy viděla. Bylo to jak když nebe hořelo. Nešlo tu nádheru skoro zachytit. Nejkrásnější západ slunce je těch 10000metrů nad zemí.
Video z Londýnu naleznete zda, budu ráda za like, za komentář a za odběr.
Pro dnešek to bude všechno, doufám že se vám fotky líbíli.
0 komentářů:
Okomentovat